V sobotu 29. září jsem se sešel v Pacově
s panem Jiříčkem a panem Klátilem. Svatováclavská pouť v Pacově je
slavná a velká. Prošli jsme celé rozlehlé náměstí, které bylo plné atrakcí a
stánků. Potkali jsme spoustu známých a příbuzných, jak to obvykle na poutích
bývá.
Využil jsem příležitosti a prohlédl obchod a výrobnu pana
Klátila, proslulého řezníka a uzenáře. Shodou okolností obdržel pan Václav
Klátil v tomto týdnu rozhodnutí o tom, že se stal držitelem tří zlatých
medailí. Do mezinárodní soutěže, kterou pořádá spolkový rakouský cech řezníků a
uzenářů, zaslal vzorky tří svých výrobků
– špekáček, čabajka a speciální salám. Všechny výrobky získali
v konkurenci více než tisíce vzorků nejvyšší ocenění kvality.
Další důkaz, že Vysočina může poskytnout potraviny nejvyšší
kvality. Nezbývá než uznale pogratulovat a ocenit šikovnost a um českých rukou.
Podnikavost a pracovní nasazení jsou zásadním zdrojem
bohatstvím. Musíme se jen snažit, aby byrokracie a nesmyslné dotační programy nezničily
přirozenou soutěž a iniciativu lidí.
Ota Benc
P.S.
Českým překladem předchozí
vědecké verze přísloví je: „Jaká matka, taká Katka“
Dnešní vědecká verze: „Kraniálně vedeným úderem proti
stavební přepážce nemůžeš dosáhnout její fenestrace“
Žádné komentáře:
Okomentovat